Martin začal s florbalem v našem oddíle v roce 2014. Postupně střídal brankářskou výstroj s hraním v poli. Proč nakonec mezi třemi tyčemi nezůstal? Jakému dalšímu sportu se ještě věnoval? Více najdete v rozhovoru.

Ahoj Martine, A tým mužů opustila velká řada hráčů. Přesto si tým drží střed tabulky. Polovina sezony je za námi, jak ji hodnotíš? Měly odchody na tým výrazný vliv?
Ahoj, sezónu hodnotím s ohledem na minulý rok, kdy jsme bojovali o udržení, zatím pozitivně. Odchody jsme zvládli dobře, jelikož se zachovalo kvalitní jádro. V obraně se velmi dobře uchytila dvojice Schön-Veselý a v útoku se hodně daří mladému Lošťákovi.

Na svoji paži nosíš kapitánskou pásku, kterou na své paži nosili například Kroupa, Foltýn, Vlček i Maťcha. Cítíš za tým velkou zodpovědnost? Nebo zodpovědnost a tlak vůbec nepociťuješ?
Zodpovědnost to určitě je, ale snažím se soustředit se na svůj výkon a nějak si to nepřipouštět.

Chtěl jsi být kapitánem týmu?
Upřímně mě to nikdy nenapadlo, ale jsem za tuto příležitost samozřejmě rád.

V současné chvíli máš za 10 utkání bilanci 5 + 0. Na obránce netradiční. Při letmém pohledu do tvých osobních statistik převládají spíše nahrávky. Čím to je, že se ti nyní střelecky daří?
Rozený střelec zrovna nejsem, ale letos mi to tam zatím celkem padá. Začal jsem se víc tlačit dopředu a myslím, že oproti předchozím sezónám mám i mnohem víc střel.

Pojďme nahlédnout k tvým florbalovým počátkům. K soutěžnímu florbalu jsi poprvé nakoukl před deseti lety v kategorii mladších žáků. Jak jsi se k florbalu vlastně dostal?
Ve škole jsme florbal hráli hodně a bavilo mě zejména chytání. Na školním turnaji mě pak oslovil Patrik Dankovič ať dojdu na trénink. Došel jsem. (smích)

V dobách tvých florbalových začátku jsi zaujímal pozici brankáře. Co se stalo, že jsi se nakonec ocitl v roli hráče v poli? V brance jsi si nevedl vůbec špatně.
Vždy jsme se v chytání na zápasech střídali, takže jsem jeden zápas seděl a druhý chytal. Proto jsem začal v obraně, abych tam neseděl jen tak. Časem mě chytání přestávalo bavit, tak jsem pověsil helmu na hřebík.

Takže pokud by náhodou nastala situace, kdy by bylo potřeba brankáře v rozehraném zápase, neměl by jsi problém zaskočit?
Kdyby taková situace nastala, určitě bych zaskočil. Jen už by to po tak dlouhé době nebylo úplně ono.

Jak vzpomínáš na trenéry pod kterými jsi vyrůstal?
Na trenéry vzpomínám jen v dobrém, nikdy jsem si nemohl na nic stěžovat.

Zvažoval jsi, že se zapojíš do práce v oddílu například jako trenér nebo na jiné pozici?
Zatím jsem o tom nepřemýšlel, jelikož téměř denně jezdím do Brna do školy a volného času moc nemám.

Souběžně s florbalem jsi se věnoval i krasojízdě. Posbíral jsi v tomto sportu i několik úspěchů. Věnuješ se tomuto sportu ještě nebo jsi kolo také pověsil na pověstný hřebík?
Kolo už jsem pověsil na hřebík před pár lety, protože volného času bylo čím dál méně a hlavně mi byl florbal vždy bližší.

Martine děkuji za rozhovor a ať se druhá polovina sezony povede co nejlépe.