Ahoj Matěji, po roce se opět setkáváme u rozhovoru. Sezona 2023/2024 je uzavřená. Jak ji zpětně hodnotíš? Podařilo se splnit vytyčené cíle?
Ahoj Luke, na takovou otázku se strašně těžce odpovídá stručně. Sportovně bych sezónu považoval za další krok správným směrem z hlediska dlouhodobého rozvoje. V mladších kategoriích se především díky práci Míšu Tomigy a trenérů okolo něj podařilo nastavit přirozenou propustnost napříč kategoriemi a relativně vysoký objem hráčů, což je základem našich cílů. Od starších kategorií jsme se statečně poprali s náročnou sezónou. Bojovali jsme jak početně, tak výkonnostně a zvládli jsme to. Obrovsky se pak díky Fildovi Antelovi změnila dynamika v mužích, což nám podle mě strašně pomůže do následujících let. Z pohledu předsedy to pak byla náročná sezóna. Celý rok jsme uvnitř hodně řešili jak oddíl nastavit ku prospěchu všech, kteří se na jeho chodu podílejí. Vzhledem k tomu, že se nás na všem podílí víc s rozdílnými názory, bylo to někdy těžké. Povedlo se nám ale udělat spoustu změn a věřím, že další sezóna bude zase výrazně kvalitnější z hlediska provozu.

Je něco co se naopak nepovedlo?
Rád bych řekl, že nic. A zpětně mě asi ani nic výraznějšího nenapadá. Myslím, že jsme z našeho potenciálu a možností vymačkali maximum. Byly tam třecí plochy, ale zvládli jsme je podle mě nejlíp jak jsme mohli.

Týmy jež jsi vedl se opět herně i výsledkově posunuly. Můžeme v příštím ročníku očekávat pohyb našich družstev ve vyšších patrech tabulky, než na chvostu, jako tomu bylo doposud?
Ve starších žácích to byla z mojí strany jen práce první polovinu sezóny. Druhou půlku jsem bohužel kvůli škole nestíhal tréninky. Tam to pak skvěle odpracoval Marťa Černý dle plánu, který jsme společně v září dali dohromady. Když jsem se pak poslední turnaj jel podívat, byl jsem nadšený z toho, jaký ten tým udělal výkonnostní posun.

V dorostencích to bylo ještě trošku náročnější. Hrát ligu o pěti týmech je prostě strašně náročné na hlavu pro hráče. Zvlášť, když jsme věděli, že jsme na tom herně spíše hůř. Razili jsme ale myšlenku, že pokud chceme být lepší, musíme hrát s lepšími. Byla to těžká lekce, ale myslíme si, že nám to dalo víc než kdybychom hráli nižší ligu.

Pokud jde o následující sezónu, bude to podle mě v dorostencích zase náročné. Bude těžké nastavit výsledkové cíle, protože spoustu týmů neznáme. Půjdeme ale stejně jako letos primárně po výkonu. Výsledek je pro nás až druhý ukazatel. Hráli jsme si s myšlenkou přihlásit nižší soutěž, ale pokud chceme vychovat hráče pro Divizi, musí v mládeži hrát těžké zápasy a poprat se s levelem, který je v mužích bude čekat. Těžkýma rosteš.

Když bych pak měl něco říct k celému oddílu, velkým krokem dopředu je nově vzniklá oddílová koncepce, kterou jsme ve spolupráci s trenéry vytvořili. Bude pro nás pak snazší hráče posouvat stejným směrem. To nám pak přinese kýžené výsledky a hlavně výkony.

Do nového ročníku se téměř všechny hlavní týmy mohou opřít i o svoji rezervu. Ale hlavní novinkou je přihlášení dívčího družstva. Což vzhledem k počtu dívek v našich chlapeckých družstvech bylo očekávaným krokem. Počítá se do budoucna s více družstvy, aby to nezůstalo pouze u epizodní role jednoho družstva, jako tomu bylo v minulosti?
Je super, že u nás půjde o mládežnickou kategorii, která bude mít potenciál postupovat potom dál. Těžko ale říct jak se nám podaří tohle udržet. Přece jenom florbal zatím pořád není výrazný dívčí sport v Prostějově. Spousta z nás by si samozřejmě přála, aby to vydrželo co nejdýl, ale to se stejně ukáže jen časem. A jinak samozřejmě musím poslat s tímhle pochvalu zase směr Míša Tomiga, který za tím primárně stojí.

Bude i v dalším ročníku pokračovat spolupráce s Olomoucí? Můžeme v dalších letech očekávat spoluprací i s jiným týmy?
Vždycky budeme spolupracovat všude, kde to dává smysl pro naše hráče. Je jedno, jestli je to Olomouc, Přerov nebo Brno. Zastávám názor, že je pro nás povinností zajistit hráčům podmínky a level, který si zaslouží a dává jim smysl. Olomouc je pro nás aktuálně prostě nejlogičtější díky škole některých kluků a samozřejmě dojíždění. Faktorem je samozřejmě taky to, že to prostě a jednoduše dobře funguje.

Jinak si ale myslím, že máme na úrovni klubu v regionální spolupráci v rámci OL kraje pořád obrovský prostor pro zlepšení. Uvidíme co se nám povede do budoucna.

Překvapivě po sezoně na lavičce A týmu skončil trenér Filip Antel, který s týmem udělal obrovský kus práce. Jaké důvody vedly k tomu, že už nepokračuje v roli trenéra mužů?
Ten důvod je vlastně jen jeden. Filda chtěl hrát a zároveň nechtěl současně s tím být trenérem. V tom jsme mu samozřejmě vyhověli.

Roli trenéra mužů jsi po Filipovi přebral právě Ty, jak se těšíš na tuto velkou výzvu? Bylo ve hře i více adeptů na tuto pozici?
Už v průběhu sezóny jsme s Fildou probírali možnosti do následující sezóny. Primárně bylo potřeba navázat na to, co se za sezónu změnilo k lepšímu a posunout cíl zase o kousek dál. Variant bylo víc. Docela intenzivně jsme to řešili, ale postupně se možnosti z různých důvodů osekávaly. Nakonec to dopadlo tak, že to beru já z pozice šéftrenéra a Míša Huryta mi bude dělat asistenta. V době mojí absence skrz Erasmus pak bude mít tým pod křídly právě on. Věřím, že to bude fungovat skvěle.

Jaké jsou cíle A týmu do další sezony?
Na společném cíli jsme se všichni shodli na úvodním meetingu. Postup. Do Prostějova prostě Divize patří. Věřím, že pro to všichni udělají maximum.

Zapojíš se v nové sezoně jako hráč v B týmu, nebo to pro Tebe nyní znamená přerušení kariéry v roli hráče?
Tohle je upřímně ve hvězdách. Samozřejmě když bude čas, strašně rád si zahraju a klukům pomůžu. Bude to ale hodně o tom, jak půjde skloubit časově trénování, škola a nějaký osobní volný čas. Uvidíme.

Matěji díky za rozhovor.
Taky díky! A držte nám palce!