Sestava:

Dominik Novák, Jan Pořízka – Jan Černý, Tobiáš Fraus, Filip Jančík, Dominik Jirásek, Michal Kačo, Patrik Kroupa, Daniel Němeček, Martin Reichl, Martin Somr, Jáchym Škultety, Jiří Všetička.

Výsledky

FBC Mohelnice – SK K2 Prostějov 7:3
Branky: Jiří Všetička (Dominik Jirásek), Jan Černý (Michal Kačo), Jiří Všetička

SK K2 Prostějov – FBC Hranice Orli 6:6
Branky: Patrik Kroupa (Daniel Němeček), Jiří Všetička, Michal Kačo, Jan Černý (Dominik Novák), Michal Kačo (Tobiáš Fraus), Jan Černý (Michal Kačo)

Komentář trenéra Martina Černého

Tentokrát byly turnaje výzvou pro trenéry při skládání nominací. Hra týmů A i B v jeden den, úzká soupiska starších žáků, zranění, nemoci či omluvenky byly faktory, které výrazně zamíchaly s nominacemi. Za A tým nakonec nastoupila více než polovina hráčů z mladších žáků. Pro některé to byl první turnaj v této kategorii.

Úvodní duel s Mohelnicí byl ze začátku plný nervozity. Hráči jako by si mysleli, že to za ně odehraje někdo jiný. U nováčků z řad mladších žáků by se „ostych“ dal i částečně pochopit, ale nepochopitelné je to u starších žáků či těch mladších, kteří za strže nastupují pravidelně. Nedůraz v soubojích, pozdní reakce, pomalý pohyb se prolínal celým zápasem. Výsledkem nestíhání byly zbytečné fauly holí a vyloučení. Soupeř zkušeně hlídal situaci a postupně navyšoval skóre. Na konci druhé třetiny svítil na tabuli stav 5:1.

O přestávce bylo nutné důrazněji hráčům promluvit do duše. Tým se oklepal a začal makat. Snížili jsme na 5:3 a soupeř znervózněl. 2 minuty do konce však přišla rána do vazu. Nejdříve opětovně neaktivní bránění, gól, a hned po buly za 5 sekund další. Důvod? Obránci na sebe koukají a dávají si přednost v tom, kdo bude hrát. Marnost nad marnost. Bylo po zápase a po šanci urvat body.

Před zápasem s Hranicemi jsme si jasně vysvětlili, že chceme hrát aktivně, tvořit, neustále se hýbat. A ono to fungovalo. Soupeře jsme jasně přehrávali. Tým podporoval svým výkonem brankář Dominik Novák, který nejen chytil trestné střílení, ale navíc si připsal asistenci při gólu Jana Černého, kterému poslal míček za obranu dlouhým výhozem. Na konci druhé třetiny opět stav 5:1, tentokrát ale pro nás.

Pak se stalo něco nepochopitelného. Projevil se „syndrom mistrů světa“, kdy najednou nikdo pořádně nebránil, hráči přestali hrát aktivně, mysleli si, že vše půjde dál hladce bez jakéhokoliv přičinění, … A začaly padat góly do naší brány. Nervozita se stupňovala, hráči nezvládali svoje emoce. Důsledek – trest za zdržování hry za odpálený míček a hádky mezi spoluhráči. Soupeř se dostal na koně a začal nás válcovat. 6:6 a zbývalo 5 minut do konce. Přes infarktový závěr zůstalo skóre již beze změny. Pro nás to nebyl zisk bodu, ale ztráta dvou.

Nic není zadarmo a za každým úspěchem se skrývá tvrdá dřina. Hráči si musí uvědomit, že až na konci zápasu se rozhoduje o vítězi. Ne, nejsme mistři světa a musíme tvrdě pracovat.