I přes početné omluvenky jsme se vypravili do krásného sportovního areálu STaRS v Třinci. Po upřesnění některým hráčkám, že se Třinec nenachází u Pardubic, jsme naložili dodávku a vyjeli za dobrodružstvím. Společně s třemi nováčkovskými tvářemi v našich řadách tušíme, že o zábavu bude postaráno. Myslel jsem si, že jsem za svou hráčskou, či trenérskou karieru toho zažil na cestách už hodně. Ale vést plnou dodávku florbalistek je zcela nový obzor na který jsem nebyl připraven. Po 170 kilometrech jsem vystupoval s pocitem, jestli náhodou nemám břišní kýlu ze smíchu, plus obohacen o všechny informace z dění základních škol v Prostějově. 

Smích stranou, máme tu první zápas a přípravu tří nových hráček do turnaje. Dostatečně velká plocha nám dává prostor se rozcvičit na zápas vedle hrací plochy a zkušenější hráčky si berou pod křídla měně zkušené, aby jim zkusily objasnit základní techniky práce s holí a míčkem. Klobouk dolů před tak přátelským uvítáním a pod heslem “Společně na vrchol” jsem pyšný za lidský přístup a pozitivní dívčí energii, kterou jsem nemusel nijak dirigovat. Skvělá ukázka toho, že do florbalu se dá zapojit i přes méně zkušeností, které se dají nahradit poctivou bojovnosti a dívčím chápáním.  

Výsledkem je těsná výhra nad FBC Hranice a první historické body pro mladší žákyně v našem oddíle. Velké poděkování Hranicím, které na turnaj přijeli v méně početné sestavě a dali nám tak možnost odehrání čtyř kvalitních zápasů, na místo tří.   

 S pocitem uspokojení vstupujeme do druhého zápasu proti FBS Olomouc, kde nám pocit z výhry bere vítr z plachet a zjištění, že nic nepůjde samo od sebe. Prohráváme díky nesoustředěnosti a zbytečným chybám. Jako déjá-vu mám před sebou play off zápas mladších žáků na Ostravských hrách, kde se nám početnější fanouškovská základna soupeře dostala pod kůži a ovlivnila tak naši hru. Pán bůh zaplať za takovou zkušenost na sezonním turnaji a přeji si, aby si holky tento pocit zapamatovaly a poučily se z něj. Fanoušci jsou nedílnou součástí sportu, ale na hřišti hrajeme každý sám za sebe, za svůj tým, pro radost ze hry. Proto je důležité se z teto situace poučit a uvědomit si, že není správné tuhle radost si nechat sebrat, kvůli zdravé podpoře soupeřových fanoušků. A co teprve, když přijde ta negativní.

Třetí zápas proti domácím FBC Intevo Třinec, si necháváme proplout mezi prsty skrz nedostatečnou brankovou produktivitu. S heslem po prvních dvou střídáních: “Ony vůbec neběhají” přestáváme i my běhat a tvořit si tak šance z nebezpečných pozic. Střelba z rohu, či přes hráče ve stoje se nám stává osudnou, a i vidina na další bodový zisk. 

V posledním zápase s FBC ORKA Krnov, se podepisuje únava a přes slibný vstup do zápasu si odnášíme remízu. S přátelským uznáním kvalitního zápasu a dobře odvedené práce s hráčkami, si se soupeřovými trenéry podáváme ruce. S turnajem se tak loučíme s bilancí jedné výhry, remízy a dvou proher. 

Zpáteční cesta za společného zpěvu utíká jako voda a my se tak těšíme na další podobný výjezd, do ještě vzdálenější destinace Stonavy u polských hranic. Tam nás čeká čistě slezské rozlosování zápasů proti týmům Vítkovic, Třince, Havířova a Kopřivnice. 

Velké poděkování hráčkám za bojovné výkony a přátelskou atmosféru po část turnaje. Nabité zkušenosti nám budiž odměnou do dalších turnajů a do velmi slibné dívčí sféry v našem oddíle.  

Sestava: 

Soukupová – Vyskočilová, Palacká, Šustrová K. Valachová, Ředinová, Štefková, Nesvadbová.