Druhý turnaj v sezóně muži B odehráli v dalekém Šumperku, kde si odvážíme tři body.
V Přerově jsme se utkali s Hranicemi a Mohelnicí. Po divočině z prvního zápasu, se šťastným koncem, přišla vysoká porážka s Mohelnicí.
Branky: Dvorský (Zedníček), Bujnoch (Hradil), Hradil (Zips), Zips, Zips (Hradil), Zips (Hradil), Hradil, Bujnoch, Hradil (Bujnoch), Zips
Zápas pro nás začíná výborně. V páté minutě vedeme, po šesti střelách na branku, 4:0. Na konci třetiny sice přichází snížení, nicméně hned na začátku druhé periody si bereme čtyřbrankový náskok zpět. Po sléze začínáme být nesoustředění a roztažení po celém hřišti. Kompaktní obraná fáze se nám úplně rozpadá a soupeři darujeme dva zbytečné góly, čímž vracíme Hranice do utkání. Navíc po dvou individuálních chybách ve třetině třetí soupeř vyrovnává. Faktem je, že brankářka soupeře po čtvrté brance čaruje a tak nám vrací klid, dvěma slepenými zásahy ze 42. minuty, Hradil. Záhy je ovšem Hruban pozdě v souboji a ostrým zákrokem u hrazení dostává 2+2 minuty. Soupeř si bere time-out a Hranice nakonec obě početní výhody zužitkují a vyrovnávají na 7:7. Po vyrovnání si bereme oddechový čas i my. Cítíme, že jsme v zápase lepším týmem a v poslední minutě si chceme jít, stůj co stůj, za vítězstvím. Ač po faulu v obraném pásmu zbývá ,,pouhých“ 8 sekund na poslední útok, my nepanikaříme. Zips od pravého mantinelu kopne do vrtule a s míčkem vyběhne až přes osu hřiště, kde chytrou střelou na zadní tyčku rozhoduje necelé dvě sekund před koncem v náš prospěch.
Branky: Hradil, Zips (Hradil)
Proti Mohelnici hrajeme úvodních deset minut vyrovnanou partii a dokonce se dostáváme do vedení, které záhy dvěma slepenými brankami ztrácíme. Ač je Mohelnice aktivnější, zodpovědnou hrou se držíme na dostřel do stavu 1:4, kdy za stavu 1:3 neproměňujeme trestné střílení. Poté se v hlavě úplně sesypeme a Mohelnice si s námi začíná dělat co chce. Místo soustředění se na hru, kterou se chceme prezentovat, přichází drobné provokace z obou stran, jak je od incidentu s Hurdálkovou florbalkou, a následnou ČK, nešťastným zvykem. Mohelnice si následně dělá na hřišti co chce a dokráčí k pohodlnému vítězství.
Zatloukal, Zbořil R. – Mlčoch, Zedníček – Kaprál, Zbořil P. – Hradil, Zips, Bujnoch – Inderka, Hruban, Dvorský
Přiznám se, dlouho jsem nezažil zápas, jako s Hranicemi. V první třetině nic nenasvědčovalo tomu, že bychom si neměli odnést tři body. Přesto za stavu 5:1 jsme nevyužili nespočet šancí a soupeř naše chyby trestal. Za stavu 7:5 přišlo dvojité vyloučení a soupeř vyrovnal. Vzali jsme si oddechový čas, a na hráče apelovali, že chceme útočit, být aktivní, že ten gól prostě dát musíme. Po takovém zápase by byl jeden bod málo. S Mohelnicí typický zápas, už asi čtvrtý nebo pátý, kdy je tam z obou stran provokování a spousta nesportovního chování od urážek až po gesta k soupeřově střídačce. Smutné je, že oba rozhodčí místo sjednání respektu a napomenutí obou stran jen nečině přihlížejí. Nutno říci, že Mohelnice je lepší takřka ve všech herních aspektech a ačkoliv polovinu utkání hrajeme zodpovědně dozadu, tak jakýkoliv bodový zisk není momentálně na pořadu dne. Pochvala musí přijít za defenzivní činnost. Až ji budeme zodpovědně zvládat místo 25-30 minut celých 45, budou i výsledky vypadat mnohem veseleji.