Druhý turnaj v sezóně muži B odehráli v dalekém Šumperku, kde si odvážíme tři body.
V sobotu 23. září přivítala olomoucká Roosveltova hala utkání dorostenců. Našim hráčům se zde ale dobře nevedlo.
Branky a asistence: 15. Janošík (Smutný), 33. Smutný (Kaprál)
Do zápasu vstupujeme s cílem odehrát vyrovnané utkání s nejlepším týmem ligy. První třetina vypadá podle představ. Soupeř, který se prosazuje až ke konci třetiny ze standardní situace zásluhou naší nepozornosti, je sice lepší a vytváří si více šancí, ale držíme krok. Slušnou porci času držíme míček a snažíme se o rozehrávku proti s respektem bránícímu Uničovu. Ve druhé třetině pomalu začíná docházet štěstí a fyzická i mentální síla. Po zjištění, že vrcholem naší kreativity v rozehrávce jsou individuální akce talentovanějších hráčů se soupeř uchyluje k pressingu a sbírá na naší obranné polovině jeden míček za druhým. V rámci přípravy na další zápasy se ještě pokoušíme v poslední třetině o hru v šesti, která se nedaří a čtyřikrát inkasujeme do odkryté branky.
Branky a asistence: 1. Zips
Téměř identický průběh, jako v zápase prvním s jediným rozdílem. Fyzicky začínáme strádat mnohem dříve, což je v kombinaci se zraněním jednoho z pouhých devíti hráčů receptem na katastrofu.
Těžce se mi hledají slova, kterými bych dnešní zápasy hodnotil. Že budou soupeři herně mírně pokročilejší jsme očekávali, liga je letos velmi kvalitní a těžké zápasy s týmy, se kterými se chceme dlouhodobě porovnávat budou náročné. Překvapilo mě však, jak jsme k zápasům přistoupili. Ukázalo se, že zatím nemáme vítěznou mentalitu a trochu jsme si zvykly na prohry, což není v pořádku. Přidejme k tomu naprosto neprofesionální a laxní přístup drtivé většiny hráčů během letní přípravy, po které se většina vrátila v horší kondici, než kterou disponovali na konci minulé sezóny a najednou se program na celou sezónu nadcházející nabízí sám. I přes nepříznivě vypadající výsledky ale věřím, že máme veliký potenciál a prostor pro zlepšení, protože bude jednodušší kondičně a mentálně zlepšit florbalově inteligentní a schopný tým, než naučit fyzicky dobře připravený tým hrát florbal. V čem jsme naopak proti druhému soupeři velmi napřed je chování a vystupování hráčů na hřišti a mino něj, které je pro celý realizační tým a vedení klubu vždy na prvním místě. Být trenérem Mohelnice, tak možná přehodnotím priority a popřemýšlím, zda je v pořádku upřednostňovat trénování florbalisty před výchovou člověka. Závěrem bych rád pozval všechny diváky na domácí zápasy 7. 10.
Dostál – Smékal, Tyl, Ředina – Jašurek, Holásek, Kaprál, Smutný, Zips, Janošík